Zajímají vás uniformy a výstroj používaná v době 2. světové války americkou armádou? Takto jste tady rozhodně na správném místě! Pro zobrazení článku stačí kliknout na zvolené téma.
BOJOVALI „USILOVNĚ A STATEČNĚ“
Velitel středního tanku M4 Sherman v hodnosti Sergeant (četař), 741. tankový prapor – rota C
(Obrana obcí Krinkelt-Rocherath, Belgie, prosinec 1944)
Průvodní text:
S vypuknutí války si americká armáda naplno uvědomila potřebu navýšit a modernizovat své obrněné a tankové jednotky, což vedlo během let 1940 a 1941 ke zformování prvních samostatných obrněných divizí (ang. Armoured Division). Zároveň však s jejich vznikem vyvstaly v rámci armádních struktur dohady o jejich organizaci a přesné roli, kterou by ve vedení boje zastávaly. V rámci těchto organizačních řešení bylo postupně usouzeno, že již vedle zmíněných obrněných divizí jsou zapotřebí rovněž menší mobilní obrněné a tankové útvary, které by se na bojišti staly důležitým hybným doplňkem a oporou pro útvary pěších divizí. Tak vznikla postupně celá řada takzvaných samostatných tankových praporů (ang. Tank Battalion), mezi něž patřil i 741. tankový prapor. Ten byl zformován ve Fort Meade v Marylandu, kde jeho příslušníci podstoupili také prvotní výcvik. Jejich hlavní zbraní se staly střední tanky M4 Sherman (tři roty) a lehké tanky M5 Stuart (jedna rota). Po prodělání řady cvičení byl prapor koncem roku 1943 přesunut do Anglie, kde se začal připravovat na svůj první bojový a zároveň velice náročný úkol. Tím nebylo nic jiného než přímá podpora vyloďujících se jednotek 1. pěší divize na pláži Omaha v samotný Den D 6. června 1944. Za tímto účelem byla část praporu také vybavena 32 kusy speciálních obojživelných tanků Sherman DD (Duplex Drive). Samotná operace však pro prapor i přes projevenou vysokou statečnost jeho příslušníků dopadla vlivem panujících podmínek a dalších okolností naprosto katastrofálně. Celkem 27 obojživelných tanků bylo ztraceno již během jejich plavby ke břehům, když byly vypuštěny z plavidel do velmi neklidného moře příliš daleko od břehů. Lépe však nedopadly ani mnohé tanky, které měly být vysazeny na břeh přímo z plavidel. Ten den přišel prapor o několik desítek strojů, 45 mužů padlo a na 60 jich bylo zraněno. I přes tento počáteční neúspěch se podařilo jednotku pro další operace v brzké době zkonsolidovat a již během července byla přiřazena k podpoře postupu americké 2. pěší divize, se kterou měla následně strávit většinu svých klíčových bojových vystoupení. Mezi ta nevýznamnější patří s jistotou obrana dvojice belgických obcí Krinkelt – Rocherath a blízkého okolí během německé ardenské ofenzivy v prosinci 1944. Bezesporu i zásluhou příslušníků tohoto tankového praporu se podařilo společně s pěchotou v tomto sektoru německou akci silně narušit a zničit desítky kusů nepřátelské techniky, což mělo rovněž podíl na celkovém nezdaru nepřátelské operace. Jednotka následně prošla dalšími tvrdými boji v Německu, aby nakonec v květnu 1945 došla se zmíněnou 2. pěší divizí až do západních Čech, kde svoji válečnou pouť ukončila. Tankisté a vojáci ze 741. tankového praporu jednoznačně patřili mezi tankovou elitu americké armády, což dokazuje i řada získaných ocenění. Jejich bojovým heslem bylo „Usilovně a statečně“.
Rukávová nášivka obrněných jednotek (Shoulder sleeve insignia Armored Unit)
Typickým označením příslušníků obrněných divizí a samostatných tankových útvarů byla specifická trojúhelníková nášivka, jejíž barevná pole symbolizovala spojení pěchoty (modrá), dělostřelectva (červená) a jezdectva (žlutá) v jednotný útvar. Pásy pak symbolizovaly mobilitu, kanon palebnou sílu a blesk rozhodnost a rychlost úderu. Divizní provedení bylo standardně doplněno ještě o číslo dané divize. Samostatné prapory využívaly v hojné míře nášivky bez čísla, ale docházelo rovněž k výrobním provedením s jejich čísly. Správně měla být nášivka našita v ramenní části levého rukávu, ale některými příslušníky byla „mazácky“ a nepředpisově našívána nad levou kapsu jejich „tanker jacketů“.
Svítilna TL-122B (Flashlight, TL-122B)
Ruční svítilny řady TL-122 se svým charakteristickým profilem ve tvaru písmene L patřily mezi standardní příslušenství každého tanku M4 Sherman. Velitel tanku si na svoji mapu svítí konkrétně starším kovovým modelem TL-122A. Ten se od září 1943 ve výrobě postupně nahrazoval jednodušším bakelitovým provedením typu B, později také C a na samém koci války rovněž verzí D, která obsahovala již i barevné filtry. Svítilna byla napájena dvěma suchými galvanickými články.
Bunda, zimní, bojová (Jacket, Combat, Winter)
První verze této bundy známe spíše pod slangovým označením „tanker jacket“ byla do užívání armádou zařazena v roce 1941 a byla výsledkem vývoje praktické zimní uniformy pro nově formované obrněné jednotky. Bunda byla jednoduchého střihu s dvěma šikmě střiženými kapsami a zapínána pomocí zipu. Byla vyrobena z vysoce odolného bavlněného plátna s vnitřní zateplující vlněnou podšívkou a pružnými náplety na rukávech, pasové oblasti a krční části. Pro svůj vysoký komfort a moderní design byla vyhledávaná i příslušníky jiných armádních útvarů a někteří velitelé se snažili prosadit její vševojskové rozšíření jako hlavní zimní bundy. I když se tuto ideu nepodařilo prosadit, dočkala se i tak svého značného rozšíření mimo obrněné jednotky.
Pistolové pouzdro M-1916 s pistolí Colt M-1911A1 (Holster, Pistol M-1916 + Pistol, Cal. 45, Automatic, M-1911A1)
Velitel je rovněž vybaven poboční zbraní pistolí Colt M-1911A1 a to i přesto, že dle výstrojních armádních tabulek z 2. poloviny roku 1944 měly být osobní zbraní celé posádky tanku samopaly M3. U tankových jednotek však vybavení příslušníků rovněž pistolemi nebylo ničím neobvyklým. Tato slavná zbraň zkonstruovaná pro firmu Colt Johnem M. Browningem již před první světovou válkou vynikala svojí spolehlivostí a nadčasovou konstrukcí. Byla vyráběna v ráži .45 (11,43 mm) s kapacitou zásobníků sedm nábojů. Pistole je umístěna v celokoženém opaskovém pouzdře vzoru M-1916.
Kalhoty, bojové, zimní (Trousers, Combat, Winter)
Zmíněný vývoj zimní uniformy dal také vzniknout další položce v podobě oteplovacích kalhot se zvýšeným pasem a kšandami. Ty byly opět vyrobeny z vysoce kvalitního plátna a vlněné podšívky a byly nošeny nejčastěji přes standardní vlněné kalhoty. Stejně jako bunda byla i zde opět snaha je z výstrojních skladů získat například i pro potřeby příslušníků pěchoty.
Sumka, zásobníková, M-1912 (Pocket, Magazine M-1912) + Opasek, pistolový, M-1936 (Belt, Pistol, M-1936)
Jedná se o prvoválečný model standardní sumky určené pro uschování dvou zásobníků do pistole Colt 1911A1, jež však byl ze skladových zásob hojně využíván americkou armádou i v letech druhé světové války. Sumku má voják upnutou k pistolovému opasku modelu M-1936 jímž byli nejčastěji vybavováni vojáci nesoucí zbraně či vybavení, pro něž nebyly určeny jiné speciální nábojové/zásobníkové opasky (například důstojníci, tankisté, zdravotníci atd.). Vyráběl se z velmi silné popruhoviny a jeho velikost byla v pase regulovatelná stažením části pásku za pomocí spon na rubovou stranu. Na opasek se pak za pomoci oček dala upnout rozličná výstroj, jakou je například polní láhev, pouzdro s krabičkou první pomoci, nůž/bajonet, lopatka, nosné popruhy či samotný batoh. Této možnosti ale v rámci posádek obrněných vozidel a tanků s ohledem na omezený prostor uvnitř vozidel a pohodlí samotné osádky nebylo přílišně využíváno.
Vlněný svetr se stojacím límcem (Sweater, Highneck)
Kvůli panujícímu mrazivému počasí zvolil voják pro vyšší tepelný komfort armádou standardizovaný svetr s na knoflíky se zapínajícím zvýšeným stojacím límečkem chránící spodní část krku. Tento model jednoduchého střihu s pružnými náplety na rukávech a pasové oblasti byl zaveden do výroby již během roku 1942, ale k jeho masovému rozšíření docházelo spíše v pozdějším období války. Vyráběl se z kvalitní stoprocentní vlněné příze. Pod svetrem je pak voják dále oděn do standardní vlněné košile.
Helma, M-1 (Helmet, Steel, M-1)
Přestože byla pro osádky tanků vytvořena speciální přilba modelu M-1938, jež se zároveň nacházela v předepsaném palubním vybavení tanku, rozhodl se velitel tanku využít pro lepší ochranu své hlavy standardní vševojskovou helmu M1. Ta byla zavedena do armády během června 1941, aby nahradila zastaralou talířovitou přilbu vzoru M-1917A1 využívanou od roku 1917. Naprosto charakteristické je pro helmu M1 její dvojdílné provedení, kdy se skládala ze samotné ocelové skořepiny, do které se vkládal druhý díl v podobě lehké laminátové vložky – tzv. „lineru“. Ten pak obsahoval stahovací popruhy umožňující libovolné a univerzální nastavení dle velikosti hlavy daného vojáka. Zmíněná speciální tankistická helma M-1938 se vyráběla z laminátu a poskytovala ochranu pouze v rámci vozidla, nikoliv však balistickou. Proto byla nošena především tou částí osádky (např. řidiči tanků), která se bezprostředně nepohybovala horní částí svého těla mimo vozidla jako vyobrazený velitel tanku. Jednou z eventualit, jak ochranu v případě použití tankové přilby zvýšit, byla možnost nasazení samotné ocelové skořepiny helmy M1 přes tankovou helmu.
BOJOVALI „USILOVNĚ A STATEČNĚ“
Velitel středního tanku M4 Sherman v hodnosti Sergeant (četař), 741. tankový prapor – rota C
(Obrana obcí Krinkelt-Rocherath, Belgie, prosinec 1944)
Průvodní text:
S vypuknutí války si americká armáda naplno uvědomila potřebu navýšit a modernizovat své obrněné a tankové jednotky, což vedlo během let 1940 a 1941 ke zformování prvních samostatných obrněných divizí (ang. Armoured Division). Zároveň však s jejich vznikem vyvstaly v rámci armádních struktur dohady o jejich organizaci a přesné roli, kterou by ve vedení boje zastávaly. V rámci těchto organizačních řešení bylo postupně usouzeno, že již vedle zmíněných obrněných divizí jsou zapotřebí rovněž menší mobilní obrněné a tankové útvary, které by se na bojišti staly důležitým hybným doplňkem a oporou pro útvary pěších divizí. Tak vznikla postupně celá řada takzvaných samostatných tankových praporů (ang. Tank Battalion), mezi něž patřil i 741. tankový prapor. Ten byl zformován ve Fort Meade v Marylandu, kde jeho příslušníci podstoupili také prvotní výcvik. Jejich hlavní zbraní se staly střední tanky M4 Sherman (tři roty) a lehké tanky M5 Stuart (jedna rota). Po prodělání řady cvičení byl prapor koncem roku 1943 přesunut do Anglie, kde se začal připravovat na svůj první bojový a zároveň velice náročný úkol. Tím nebylo nic jiného než přímá podpora vyloďujících se jednotek 1. pěší divize na pláži Omaha v samotný Den D 6. června 1944. Za tímto účelem byla část praporu také vybavena 32 kusy speciálních obojživelných tanků Sherman DD (Duplex Drive). Samotná operace však pro prapor i přes projevenou vysokou statečnost jeho příslušníků dopadla vlivem panujících podmínek a dalších okolností naprosto katastrofálně. Celkem 27 obojživelných tanků bylo ztraceno již během jejich plavby ke břehům, když byly vypuštěny z plavidel do velmi neklidného moře příliš daleko od břehů. Lépe však nedopadly ani mnohé tanky, které měly být vysazeny na břeh přímo z plavidel. Ten den přišel prapor o několik desítek strojů, 45 mužů padlo a na 60 jich bylo zraněno. I přes tento počáteční neúspěch se podařilo jednotku pro další operace v brzké době zkonsolidovat a již během července byla přiřazena k podpoře postupu americké 2. pěší divize, se kterou měla následně strávit většinu svých klíčových bojových vystoupení. Mezi ta nevýznamnější patří s jistotou obrana dvojice belgických obcí Krinkelt – Rocherath a blízkého okolí během německé ardenské ofenzivy v prosinci 1944. Bezesporu i zásluhou příslušníků tohoto tankového praporu se podařilo společně s pěchotou v tomto sektoru německou akci silně narušit a zničit desítky kusů nepřátelské techniky, což mělo rovněž podíl na celkovém nezdaru nepřátelské operace. Jednotka následně prošla dalšími tvrdými boji v Německu, aby nakonec v květnu 1945 došla se zmíněnou 2. pěší divizí až do západních Čech, kde svoji válečnou pouť ukončila. Tankisté a vojáci ze 741. tankového praporu jednoznačně patřili mezi tankovou elitu americké armády, což dokazuje i řada získaných ocenění. Jejich bojovým heslem bylo „Usilovně a statečně“.
Rukávová nášivka obrněných jednotek (Shoulder sleeve insignia Armored Unit)
Typickým označením příslušníků obrněných divizí a samostatných tankových útvarů byla specifická trojúhelníková nášivka, jejíž barevná pole symbolizovala spojení pěchoty (modrá), dělostřelectva (červená) a jezdectva (žlutá) v jednotný útvar. Pásy pak symbolizovaly mobilitu, kanon palebnou sílu a blesk rozhodnost a rychlost úderu. Divizní provedení bylo standardně doplněno ještě o číslo dané divize. Samostatné prapory využívaly v hojné míře nášivky bez čísla, ale docházelo rovněž k výrobním provedením s jejich čísly. Správně měla být nášivka našita v ramenní části levého rukávu, ale některými příslušníky byla „mazácky“ a nepředpisově našívána nad levou kapsu jejich „tanker jacketů“.
Svítilna TL-122B (Flashlight, TL-122B)
Ruční svítilny řady TL-122 se svým charakteristickým profilem ve tvaru písmene L patřily mezi standardní příslušenství každého tanku M4 Sherman. Velitel tanku si na svoji mapu svítí konkrétně starším kovovým modelem TL-122A. Ten se od září 1943 ve výrobě postupně nahrazoval jednodušším bakelitovým provedením typu B, později také C a na samém koci války rovněž verzí D, která obsahovala již i barevné filtry. Svítilna byla napájena dvěma suchými galvanickými články.
Bunda, zimní, bojová (Jacket, Combat, Winter)
První verze této bundy známe spíše pod slangovým označením „tanker jacket“ byla do užívání armádou zařazena v roce 1941 a byla výsledkem vývoje praktické zimní uniformy pro nově formované obrněné jednotky. Bunda byla jednoduchého střihu s dvěma šikmě střiženými kapsami a zapínána pomocí zipu. Byla vyrobena z vysoce odolného bavlněného plátna s vnitřní zateplující vlněnou podšívkou a pružnými náplety na rukávech, pasové oblasti a krční části. Pro svůj vysoký komfort a moderní design byla vyhledávaná i příslušníky jiných armádních útvarů a někteří velitelé se snažili prosadit její vševojskové rozšíření jako hlavní zimní bundy. I když se tuto ideu nepodařilo prosadit, dočkala se i tak svého značného rozšíření mimo obrněné jednotky.
Pistolové pouzdro M-1916 s pistolí Colt M-1911A1 (Holster, Pistol M-1916 + Pistol, Cal. 45, Automatic, M-1911A1)
Velitel je rovněž vybaven poboční zbraní pistolí Colt M-1911A1 a to i přesto, že dle výstrojních armádních tabulek z 2. poloviny roku 1944 měly být osobní zbraní celé posádky tanku samopaly M3. U tankových jednotek však vybavení příslušníků rovněž pistolemi nebylo ničím neobvyklým. Tato slavná zbraň zkonstruovaná pro firmu Colt Johnem M. Browningem již před první světovou válkou vynikala svojí spolehlivostí a nadčasovou konstrukcí. Byla vyráběna v ráži .45 (11,43 mm) s kapacitou zásobníků sedm nábojů. Pistole je umístěna v celokoženém opaskovém pouzdře vzoru M-1916.
Kalhoty, bojové, zimní (Trousers, Combat, Winter)
Zmíněný vývoj zimní uniformy dal také vzniknout další položce v podobě oteplovacích kalhot se zvýšeným pasem a kšandami. Ty byly opět vyrobeny z vysoce kvalitního plátna a vlněné podšívky a byly nošeny nejčastěji přes standardní vlněné kalhoty. Stejně jako bunda byla i zde opět snaha je z výstrojních skladů získat například i pro potřeby příslušníků pěchoty.
Sumka, zásobníková, M-1912 (Pocket, Magazine M-1912) + Opasek, pistolový, M-1936 (Belt, Pistol, M-1936)
Jedná se o prvoválečný model standardní sumky určené pro uschování dvou zásobníků do pistole Colt 1911A1, jež však byl ze skladových zásob hojně využíván americkou armádou i v letech druhé světové války. Sumku má voják upnutou k pistolovému opasku modelu M-1936 jímž byli nejčastěji vybavováni vojáci nesoucí zbraně či vybavení, pro něž nebyly určeny jiné speciální nábojové/zásobníkové opasky (například důstojníci, tankisté, zdravotníci atd.). Vyráběl se z velmi silné popruhoviny a jeho velikost byla v pase regulovatelná stažením části pásku za pomocí spon na rubovou stranu. Na opasek se pak za pomoci oček dala upnout rozličná výstroj, jakou je například polní láhev, pouzdro s krabičkou první pomoci, nůž/bajonet, lopatka, nosné popruhy či samotný batoh. Této možnosti ale v rámci posádek obrněných vozidel a tanků s ohledem na omezený prostor uvnitř vozidel a pohodlí samotné osádky nebylo přílišně využíváno.
Vlněný svetr se stojacím límcem (Sweater, Highneck)
Kvůli panujícímu mrazivému počasí zvolil voják pro vyšší tepelný komfort armádou standardizovaný svetr s na knoflíky se zapínajícím zvýšeným stojacím límečkem chránící spodní část krku. Tento model jednoduchého střihu s pružnými náplety na rukávech a pasové oblasti byl zaveden do výroby již během roku 1942, ale k jeho masovému rozšíření docházelo spíše v pozdějším období války. Vyráběl se z kvalitní stoprocentní vlněné příze. Pod svetrem je pak voják dále oděn do standardní vlněné košile.
Helma, M-1 (Helmet, Steel, M-1)
Přestože byla pro osádky tanků vytvořena speciální přilba modelu M-1938, jež se zároveň nacházela v předepsaném palubním vybavení tanku, rozhodl se velitel tanku využít pro lepší ochranu své hlavy standardní vševojskovou helmu M1. Ta byla zavedena do armády během června 1941, aby nahradila zastaralou talířovitou přilbu vzoru M-1917A1 využívanou od roku 1917. Naprosto charakteristické je pro helmu M1 její dvojdílné provedení, kdy se skládala ze samotné ocelové skořepiny, do které se vkládal druhý díl v podobě lehké laminátové vložky – tzv. „lineru“. Ten pak obsahoval stahovací popruhy umožňující libovolné a univerzální nastavení dle velikosti hlavy daného vojáka. Zmíněná speciální tankistická helma M-1938 se vyráběla z laminátu a poskytovala ochranu pouze v rámci vozidla, nikoliv však balistickou. Proto byla nošena především tou částí osádky (např. řidiči tanků), která se bezprostředně nepohybovala horní částí svého těla mimo vozidla jako vyobrazený velitel tanku. Jednou z eventualit, jak ochranu v případě použití tankové přilby zvýšit, byla možnost nasazení samotné ocelové skořepiny helmy M1 přes tankovou helmu.