Fox Holes – Saint-Georges-d’Elle

První víkend v červenci jsme uspořádali soukromou akci tematicky zaměřenou na první bojové nasazení příslušníků 23. pěšího pluku americké 2. pěší divize poblíž francouzské obce Saint-Georges-d’Elle v Normandii. Příslušníci 23. pěšího pluku se v rámci 2. pěší divize vyloďovali na pláži Omaha jako poslední, a to ve dnech 9.-11. června 1944. Ihned poté zahájili postup do vnitrozemí s cílem obsadit klíčovou kótu 192, nejvyšší bod na trase z Bayeux do Saint-Lô, který obráncům poskytoval dokonalý přehled pro navádění dělostřelecké palby. Dobytí kóty 192 bylo zároveň podmínkou pro zahájení útoku na strategickou dopravní tepnu ve městě Saint-Lô. Nicméně boje o kótu 192 trvaly daleko déle, než se očekávalo.

Dne 12. června se jednotky 2. pěší divize poprvé setkaly mezi živými ploty se zcela novým, odhodlaným a elitním nepřítelem z řad 3. Fallschirmjäger-Division. Němečtí výsadkáři se po několik dní přesouvali urychleně z Bretaně a v okolí kóty 192 zaujali obranné pozice jen několik málo hodin před příchodem příslušníků americké 2. pěší divize. Klíčovým bodem německé obrany byla malá obec Saint-Georges-d’Elle, která během bitvy o kótu 192, tedy od 12. června do 11. července 1944, změnila „majitele“ hned několikrát. Teprve dne 11. července, doslova po měsíci bojů, se podařilo díky masivnímu ostřelování a útoku kombinovaných útočných týmů vytlačit německé výsadkáře, obsadit kótu a ukončit tak jednu z nejtěžších bitev, které 2. pěší divize svedla na evropském bojišti. Během celého měsíce bojů o kótu 192 ztratila 2. pěší divize celkem 594 mužů, z toho 234 příslušníků 23. pěšího pluku. Počet zraněných mohl být ale odhadem až 3 000 mužů. A právě osudy těchto mužů jsme se snažili prostřednictvím naší akce opět připomenout.

Z deníku účastníka akce: „Během pátečního večera se naše družstvo přesunulo na svěřenou linii, kde jsme podél jednoho ze živých plotů okamžitě zahájili budování obranných pozic, tzv. fox holes. Během noci byla vyslána menší náslechová hlídka, která střežila prostor před případnými německými průzkumnými hlídkami a udržovala pravidelný radiový kontakt. Krátce kolem 04:30 se vrátila zpět na pozice. Během sobotního rána a dopoledne se mužstvo zaměřilo na prohlubování fox holes a opevňování pozic. Velení praporu se rozhodlo na náš úsek přidělit kulometný tým z roty těžkých zbraní „H“, který byl ukryt v křoví na našem levém křídle a mohl v případě potřeby zahájit palbu z boku podél celé naší linie. Mezi mužstvem rostla podrážděnost, nikoliv však přímo z nepřítele, jako spíše z potravinových dávek, tzv. K-rations. Naše polní kuchyně totiž stále nebyla vyložena z transportní lodi. Během sobotního odpoledne bylo vysláno několik hlídek i jedna větší bojová patrola, nicméně ke kontaktu s nepřítelem nedošlo. Teprve k večeru na nás zaútočila německá hlídka, která se snažila zmapovat naše pozice na pravém křídle. Přestože jsme byli upozorněni na výskyt příslušníků 3. Fallschirmjäger-Division, naši první zajatci byli příslušníci 2. praporu, Grenadier Regiment 916, 352. Infanterie-Division. Zbytky této jednotky se zřejmě z pláže Omaha stáhly dále do vnitrozemí ve snaze vyztužit obranu kolem města Saint-Lô. Zbytek sobotní noci a nedělního rána byl bez vážnějších incidentů. Zdá se, že Němci něco připravují, nicméně naše první dvě noci na bojové linii uprostřed normandské krajiny proběhly relativně v klidu. Uvidíme, co nám přinesou nadcházející dny,“ Sgt. Thomas O. Hackett, rota G, 23. pěší pluk.

Za perfektní palebnou podporu děkujeme kulometnému týmu a našim přátelům z KVH 4th Armored Division US Army. Poděkování náleží také našemu „nepříteli“ KVH Soldaten, který během akce zkoušel naši bdělost. Naše velké poděkování za fotografie z akce pak patří James Smith! Děkujeme a budeme se těšit na další spolupráci.

Slavnosti svobody 2022

Již za necelé dva týdny vypuknou v Plzni největší české oslavy osvobození od německé okupace z let druhé světové války. Slavnosti svobody se po vynucené dvouleté odmlce navrací ke své tradiční podobě – bohatému kulturnímu a vojensko-historickému programu v ulicích města. I letošní ročník však bude mimořádný, neboť se bude konat v době, kdy v Evropě probíhá další válka. Plzeňské oslavy osvobození budou především připomínkou ceny života v míru a svobodě, jak je ostatně každoročně pojímají i členové klubů vojenské historie. Soustředěním dobových táborů americké armády z května 1945 budou letos výhradně Křižíkovy sady a přilehlá Proluka pod náměstím Republiky. Návštěvníci zde letos najdou například ležení americké 16. obrněné divize i s její technikou. Tradičně se však jedná o domovskou scénu projektu PLZEŇ 1945, za kterým stojí klub vojenské historie KVH Tommy & Yankee z.s. Plzeň. „S ohledem na atmosféru probíhající války na Ukrajině, ve které se budou konat letošní Slavnosti, jsme se rozhodli zaměřit naši historickou prezentaci na nebojové jednotky americké armády, které nejsou tak často vzpomínány, přestože mohou být i pro návštěvníky skutečně atraktivní,“ komentuje letošní podobu projektu předseda klubu Daniel Malý. „Společně s kolegyněmi ze spolku Army Nurse Corps představíme návštěvníkům 45. polní nemocnici, která na Plzeňsku reálně působila. Sloužili u ní vojenští lékaři, zdravotní sestry, asistenti a pomocný personál. Mnoha československým občanům pomohli a některým dokonce zachránili život díky novému léku, penicilinu.

Jedním z takových zachráněných byl i tehdy devítiletý Karel Pacner, publicista, žurnalista a spisovatel, který byl coby reportér přítomen startu mise Apollo 11 na Měsíc. Zánět slepého střeva mu operovali čeští lékaři v Klatovech, ale na následnou infekci byla jejich léčiva nedostačující. Jediným řešením bylo požádat Američany v Plzni o poskytnutí „zázračného léku“. Léčba se táhla týdny, ale díky penicilinu byla úspěšná, jak Pacner vzpomínal: „Celkem mě operovali čtyřikrát. Dostal jsem 140 injekcí PNC, další injekce nepočítám a 10 transfuzí krve. Byl jsem prvním pacientem v Klatovech, kterému dávali penicilín.“ Karel Pacner nás bohužel opustil v dubnu 2022, ve věku 85 let.

Na projektu PLZEŇ 1945 se bude opět podílet několik klubů vojenské historie z Plzeňska i celé České republiky. Členové pořádajícího plzeňského klubu Tommy & Yankee jsou jako jednotlivci sami zapojeni i do pomoci ukrajinským válečným uprchlíkům, a tak pro ně bylo přirozené, že k letošním Slavnostem svobody bude potřeba přistupovat jinak. „Jelikož se náš spolek dlouhodobě zaměřuje na americkou 2. pěší divizi, známou svým znakem s hlavou indiána, zvolili jsme si letos k prezentaci 2. zdravotnický prapor. V rámci našeho mezinárodního badatelského projektu Men of the 2nd Infantry Division se totiž věnujeme osudům příslušníků zmíněné divize a zdravotníci byli vždy její neodmyslitelnou součástí, ačkoliv stáli poněkud ve stínu vojáků z bojových útvarů,“ dodává za pořádající klub Tomáš Hataj. „V srdcích budeme mít i vzpomínku na válečné veterány, kteří nás v posledních letech opustili, a kteří patřili k tradičním tvářím Slavností svobody.

Projekt PLZEŇ 1945 bude pochopitelně opět připomínat nejen příslušníky americké armády, ale také statečné Plzeňany, kteří se o svobodu aktivně zasloužili. V pátek 6. května nabídne komentovanou prohlídku tábora také školním skupinám, které projeví zájem a rezervují si čas na emailu plzen1945@gmail.com.

Více informaci na: www.facebook.com/plzen1945, www.slavnostisvobody.cz, www.facebook.com/SlavnostiSvobody

NIKDO NEBUDE ZAPOMENUT II: POSLEDNÍ NÁLETY

Počátkem května si každoročně připomínáme osvobození okupovaného Československa a konec druhé světové války v Evropě. Morava a Čechy se staly posledním bojištěm konfliktu, který dosud lidstvo nepoznalo. Bohužel to také znamenalo, že se ani československému obyvatelstvu v samém závěru války nevyhnuly oběti na životech. Město Plzeň se hned od německé okupace a vypuknutí války stalo legitimním cílem spojeneckých leteckých sil. Vojenským cílem byla plzeňská železniční síť, strategický komunikační uzel, ale hlavně Škodovy závody, jedna z největších a nejproduktivnějších zbrojních továren v rukou nacistické Třetí říše. V úctě a pokoře se vydejme na pietní místa věnovaná obětem náletů z dubna 1945. Nesmíme již dovolit, aby byla památka obětí posledních náletů na Plzeň pošlapávána zkresleným výkladem historie. Nálety měly pouze vojenské cíle a zabití civilisté patří mezi nevinné oběti války, které jsou spojeny s každým ozbrojeným konfliktem. Ještě dnes bolí ztráty blízkých, kteří zemřeli při náletech. Nejlépe je uctíme tichou pietou a uchováním vzpomínky. Autoři pracují na uceleném seznamu obětí náletů a uvítají jakoukoliv pomoc veřejnosti. Aby se nezapomnělo…

KVH Tommy & Yankee z.s.
Projekt Plzeň 1945
Československá obec legionářská

Forgotten Heroes – Red Diamond

Během velikonočního víkendu se členové našeho klubu zúčastnili třídenní jízdy po stopách americké 5. pěší divize „Red Diamond“, která se na počátku května 1945 zapojila do osvobození jihozápadních Čech a dnes je neprávem opomíjena.

Na pozvání našich kolegů a přátel z KVH 4th Armored Division US Army z Pelhřimova jsme se začlenili do sestavy pěší čety o dvou střeleckých družstvech a jednom družstvu těžkého kulometu M1917 Browning. Přitom jsme měli čest plnit úlohu prvního družstva a druhé družstvo bylo tvořeno našimi přáteli z 82nd Airborne Division, Czech Reenactment – KVH44. Akce probíhala na autentických místech, v nádherném prostředí šumavského pohoří. A částečně bylo autentické i počasí. V kombinaci pěších pochodů a přesunů na technice jsme navštívili místa, na kterých bojovali američtí vojáci proti německým okupantům za svobodu Československa. Vyvrcholením celé akce bylo slavnostní odhalení nového pomníku u Soumarského mostu, který jako vůbec první v České republice připomíná zapojení americké 5. pěší divize do osvobozování naší vlasti. Bylo nám velikou ctí se této akce zúčastnit.

Naše velké poděkování patří KVH 4th Armored Division US Army a 82nd Airborne Division, Czech Reenactment – KVH44 za spolupráci. Těšíme se na další setkání.

Expedice – podzim 2021

Část členů našeho klubu se během minulého týdne vypravila do Německa a Belgie po stopách bojů americké 2. pěší divize. Vzpomínková cesta, při které pořídili tisíce fotografií a desítky minut videa, položili květiny u pomníků, zapálili svíčky a položili fotografie padlých vojáků a uctili tak jejich památku, byla součástí našeho dlouhodobého projektu Men of the 2nd Infantry Division 1940-1945. Děkujeme našim zahraničním kolegům a partnerům za ochotnou pomoc!

The Notorious Ninth A-A-A-O

První říjnový víkend jsme se zúčastnili akce pod názvem „Notorious Ninth A-A-A-O“, na kterou jsme byli pozváni kolegy z KVH 4th Armored Division US Army ve spolupráci s 82nd Airborne Division, 505th PIR, Fox Company – Czech Reenactment – KVH44.

Hlavním úkolem akce bylo sestavit kompletní minometnou sekci v rámci čety zbraní doplněnou o pěší družstvo, které zajišťovalo průzkum a navádění minometné palby. V rámci akce jsme představovali příslušníky amerického 39. pěšího pluku se slavným znakem na helmách „A-A-A-O“, 9. pěší divize během první fáze bojů o Hürtgenský les na počátku října 1944. Bylo nám svěřeno složení jednoho celého minometného týmu. Větší část našich členů pak tvořila pěší družstvo posílené o několik mužů ze zúčastněných klubů, což nám umožnilo otestovat naši spolupráci. Krátce po páteční půlnoci jsme na velitelství vyslechli instrukce a nasedli do vozidel, které nás přesunuly blíže k frontové linii. Po přibližně hodině jízdy náš konvoj zastavil v malé obci Raffelsbrand, kde jsme sesedli z aut a pokračovali dále pěšky. Hned za obcí jsme narazili na strmý sráz, podél kterého jsme pokračovali dále. Postup nám značně ztížila naprostá tma, kdy jsme neviděli kamaráda před sebou. Nejvíce na to doplatil T/5 Mckoy, kterému sjela noha a skončil o několik metrů níže. Naštěstí byl jen lehce potlučený. Po tomto přesunu se nám podařilo obsadit obec Wittscheidt, kde jsme se setkali s naším konvojem. Krátce po svítání pěší družstvo odhalilo nepřátelský pohyb, na který byla ihned navedena palba minometné sekce. Ta vzápětí vypálila několik střel na souřadnice, kde byl spatřen pohyb německých vojáků. Nepřítel se stáhl, a proto naše četa mohla postupovat dále, blíže ke klíčové obci Germeter. V poledne jsme konečně došli na kraj hustého lesa, kde jsme rozmístili minomety a zaměřili je na protější les. Krátce poté byla zpozorována německá hlídka, na kterou byla zahájena palba z minometů, jež německé vojáky zahnala zpátky. Náš pěší průzkum následně nenarazil na pozice nepřítele, a proto jsme pokračovali v postupu. Vozidla nás během odpoledne přivezla k nedaleké obci Germeter, na kterou měl být veden útok. Pěší družstvo útočilo na Germeter po křídle a minometá sekce zaujala pozice na kopci, odkud jsme mohli dokonale pozorovat veškerý pohyb v obci. Pěší družstvo narazilo brzy na nepřítele a požádalo o minometnou podporu. Díky intenzivnímu ostřelování byly německé jednotky z obce vytlačovány a brzy se část německých vojáků vzdala. Po obsazení vesnice nás vozidla odvezla zpět na velitelství, kde jsem si mohli zaslouženě odpočinout. Děkujeme za skvěle připravenou akci kolegům z KVH 4th Armored Division US Army, Pelhřimov a 82nd Airborne Division, 505th PIR, Fox Company – Czech Reenactment – KVH44. Budeme se těšit na další spolupráci! Věříme, že to nebylo naposledy.Za perfektní fotografie děkujeme @James Smith 📸

Operace Husky 1943

První víkend v červenci jsme se zúčastnili soukromé akce Operation Husky 1943, na kterou nás pozvali kolegové z KVH Tommy z. s. Vzhledem k tematickému zaměření akce jsme představovali příslušníky 30. pěšího pluku, 3. pěší divize, která se v červenci roku 1943 vylodila na Sicílii. Muži této divize prosluli především rychlými pěšími přesuny, díky čemuž přispěli k vytlačení italských a německých jednotek z ostrova. Naše družstvo doplnil minometný tým tvořený našimi kolegy z KVH 4th Armored Division US Army a dále jsme byli posíleni kolegy z KVH 612th Tank Destroyer Battalion z.s. Plzeň společně s obrněný vozidlem M8 Greyhound.

Němečtí Fallschirmjägers nám během bojů dělali značné problémy v prolomení linie. „Z velitelství přišla zpráva, že máme podpořit britský útok na nedalekou kótu, kde měli být podle průzkumu dobře opevněni němečtí výsadkáři. Den před útokem jsme se zakopali na protějším hřebeni, abychom pozorovali nepřítele. Během noci jsme vyslali dvě hlídky směrem k pozicím nepřítele. Bohužel Němci udělali to samé. Jedná německá hlídka dokonce došla až před můj zákop, ale díky dobrému maskování si mě nevšimli. Kluci v posledním zákopu na naší linii takové štěstí neměli. Pvt. Peterson byl při německém přepadu zabit a Pvt. Easton zajat.“ Z deníku Pvt. Kydlanda.

Děkujeme KVH Tommy z. s. za pozvání na velmi zajímavou a nevšední akci, budeme se těšit na příští setkání! Poděkování patří rovněž našim kolegům z KVH 4th Armored Division US Army a KVH 612th Tank Destroyer Battalion z.s. Plzeň za skvělou spolupráci a podporu během útoku.

Heartbreak Crossroads

Minulý víkend jsme si v rámci našeho klubového cvičení v terénu pod názvem „Heartbreak Crossroads“ připomněli muže z 9. pěšího pluku, 2. pěší divize, kteří dne 13. prosince 1944 zahájili útok na těžce opevněnou křižovatku u Wahlerscheid na belgicko-německé hranici. V rámci našeho cvičení jsme ztvárnili pěší družstvo T/Sgt. Clyda A. Dugana z roty G, kterému se podařilo prolomit německou linii a dostat se mezi německé bunkry bránící křižovatku u Wahlerscheid. Tento úspěch a následné obsazení křižovatky zůstal však pouhým Pyrrhovo vítězstvím, neboť dne 16. prosince 1944 zahájila německá armáda ofenzívu v Ardenách, která donutila 2. pěší divizi stáhnout se zpět do výchozích pozic a vybudovat obrannou linii na hřebeni Elsenborn s cílem ubránit severní sektor fronty.

Vlivem pandemie COVID-19 jsme letos uskutečnili cvičení v terénu až po dlouhých deseti měsících. Hlavním cílem tak bylo zopakovat si standardní postupy pěšího družstva v terénu a rovněž provést zátěžový test našich nově modifikovaných reprodukcí pušek M1 Garand od firmy Denix, jejichž úprava bude prezentována v samostatném článku. Ze všeho nejvíce jsme však byli rádi, že jsme se mohli opět vidět alespoň s částí našeho klubu a strávit tak společně několik hodin v přírodě a daleko od civilizace.

Cesta domů

V pátek 21. a sobotu 22. srpna se členové našeho klubu vojenské historie, společně s děvčaty z Army Nurse Corps, zúčastnili akce s názvem „Cesta domů“. Akce se uskutečnili v obci Myslív a připomenula 75. výročí konce druhé světové války a návratu Československé samostatné obrněné brigády do osvobozené vlasti. Během léta 1945 byly útvary československé brigády umístěny i v Myslívě a někteří její příslušníci se zde rozhodli zůstat natrvalo. V pátek tak byla na budově obecního úřadu slavnostně odhalena nová pamětní deska věnovaná právě příslušníků brigády. Odhalení se v roli čestné stráže zúčastnili dva členové klubu.

Členové našeho klubu na akci ztvárnili příslušníky 24. obrněného ženijního praporu americké 4. obrněné divize, která osvobozovala Myslív a okolní města a obce. Pro návštěvníky byla připravena výstava vybavení americké armády, a to jak ze začátku druhé světové války, tak jejího konce. Návštěvníci měli také možnost vstoupit přímo dovnitř našich stanů, aby se tak ještě lépe seznámili s prostředím, ve kterém během američtí vojáci žili. Cílem bylo co nejvíce přiblížit atmosféru v amerických táborech z června roku 1945.

Naši kolegové z ostatních klubů vojenské historie prezentovali především Československou samostatnou obrněnou brigádu. KVH Rota Nazdar prováděla komentované dělostřelecké ukázky, další kluby z Českých Budějovic, Brna a dalších míst České republiky, představovali nejrůznější aspekty života československých vojáků v britských uniformách s nášivkou Czechoslovakia na rameni. Mezitím také vyjížděli do okolí a další čas strávili během zastávky v Chanovicích. V sobotu podvečer jsme pak vyslechli poutavou přednášku kolegy Ladislava Severina o československé paradesantní skupině BARIUM působící ve východních Čechách.

Letní počasí bylo velice horké, což mohlo mít vliv i na menší počet návštěvníků. My jsme se ovšem dostatečně zabavili. Během volných chvílí jsme psali dopisy, hráli baseball, ale došli jsme se i vykoupat. Také večery nebyly nudné a o zábavu bylo postaráno. Akci jsme si zkrátka náramně užili.

Akce samotná byla původně plánována na začátek května, nicméně kvůli pandemické situaci v České republice došlo k posunu až na konec srpna. O to více byla znát touha všech zúčastněných klubů po jedné z mála podobně zaměřených veřejných akcí letošní zkrácené sezóny. Velice jim za milou spolupráci děkujeme, stejně jako Československé obci legionářské za pozvání a organizaci, a obci Myslív za ochotu a výbornou zkušenost. Místo i lidé v nás zanechali velmi dobrý dojem a věříme, že jsme se do Myslíva nepodívali naposledy.